Červen 2009

Já se těch koncertů nezbavím... :D

21. června 2009 v 22:24 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
Po jihlavským havíření a dalších akcí konce tohohle týdne, jako např. Dukovany, Photovoice, pouť ve Š. už toho mám všeho dost a těším se na měkoučkou postel a taky na dny volna. :) A když jsem psala nadpis, nemyslela jsem to ve zlým. Ale ono po dvou večerech, plných koncertů, jsem včera při tom poslendí úplně usínala a šílela zároveň. :D Navíc, když jsem teď byla v koupelně a měla otevřený okno, slyšela jsem tam zpívat sbor nějakejch ptáků, jako kdyby právě měli pravý poledne. Aspoň, že to je taková přirozená "hudba". Každopádně teď musím jít dopsat ještě jeden, možná poslední v tomhle roce, referát a jdu spát, mám co dospávat. Tak pá a dobrou... :)

Člověku stačí málo ke štěstí.

18. června 2009 v 21:11 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
Nebo apsoň k tomu chvilkovýmu. A většinou ani ten, kdo za "může" o tom neví. Ale vlastně je stejně nejlepší žít přítomností a až tolik nepřemejšlet, co bude, protože stejně to nikdy nevyjde tak, jak by člověk čekal. Celej tenhle tejden pro mě byl takovým příkladem, jak si vždycky říkám - musím si těch posledních pár dnů školy užít tak, abych na ně nikdy nezapomněla a bylo to fajn. V pondělí jsem ještě byla v hudebce i ve cvičení, ale v úterý už jsem nikam nemusela, včera jsem byla na projektu Photovoice a potom venku a dneska jsme byly ve voďáku. Mezitím si samo v tejdnu uřitelé neodpustili zkoušení, písemky apod. Naštěstí už mi zbývá uzavřít asi jen dvě nebo tři známky. Stejně už nic moc tak nějak nevnímám. To, že jsem tak mimo a že mi prostě hrabe se jen potvrdilo tím, že jsem dneska jen tak o půl 4 vyrazila z domu, abych potom ve 4 hodiny zjistila, že máme sraz až za půlhoďky. Tak jsem aspoň jen tak ležela s knížkou a sluchátkama na uších u jezu u tý naší slavný lávky. Fajn pozastavení v čase. Je fakt, že jindy bych prostě k tomu jezu nepřišla a jen tak si tam bezstarostně nelehla. Jestli v podobným stylu bude i příšít týden, myslím, že si nemám na co stěžovat. A navíc, všechno nějak dopadne, ikdyž asi bych přece jenom ten referát do čediny už konečně měla napsat. Tak se mějte, pá...

Votvírák - jen tak nezapomenu...

14. června 2009 v 21:29 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
Jsem tu. Zdravá(chrapot z vyřvání se nepočítá), živá, vyřáděná, místy i šťastná a natěšená zase na něco takovýho. A jsem moc ráda, že nejen Votvírák jsme si s K. pořádně užily. :) Mám odtud dost zážitků a sama jsem je ještě všechny nevstřebala. Ale děsí mě vidina zítřejšího vstávání. Nebojte, ráda se rozepíšu o lítajícím talíři od Koule.cz, podepsanýmod UDG, o lezení na pódium, našich "kámoších", který už asi nikdy neuvidíme a tak. Jen se na to musím vyspat, splnit svoje povinnosti a pak. Tak dobrou. :)

Stop nevychovaným dětem...

11. června 2009 v 21:45 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
Úterý. Ve škole nic extra, vlastně jen 1 z fyziky - docela nečekaná. Odpo jsme byly s holkama ve voďáku a potkaly tam takových exotů, jako už dlouho ne. Když si ještě potom přičtu to, že jsem lezla přes zábradlí v krátký sukni a s horkou čokoládou v kelímku v ruce, byl to celkem fajn den. :D

Včera. Středa. Psali jsme celkem podstatnou písemku z něminy a taky slohovku z češtiny. Vybrala jsem si téma Kutná Horo, formou dopisu. Sama pro sebe jsem si to tím vlastně docela zajímavým způsobem shrnula. Jsem zvědavá, jak mi o učitel ohodnotí. S K. jsme byly venku a zase jsme poslouchaly tu nadějnou, skvěle hrající skupinu (možná jenom nějakýho jedince :D), o který každopádně vlastně furt nic nevíme.

Dneska. Čtvrtek. Za dnešního z větší části deštivýho dne jsem jako pořadatelka Běhu naděje dávala dětem odměnu za skákání v pytlích. :D Další věc, díky který jsem na sebe i docela pyšná je, že jsem na dřevěných chudách ušla trasu 800 m. Sice mě hned potom všechno bolelo a teď něco málo ještě taky, ale aspoň jednou ze sebe můžu mít dobrej pocit. :D K večeru jsme ještě s t. byli v Telči na módní přehlídce umělecko-průmyslový školy. Dokonce bych si hned několikery šaty i vybrala. :)
To je asi tak všehcno, co se mi sem chce psát a co sem můžu napsat, aby si to nepřečetl někdo, kdo nemá. Už zejtra mě čeká Kája, tak se moc těším a taky to znamená, že se ozvu až zase za nějakou dobu. Tak se mějte, pá... (Fotka focená cestou z Telče.)

Je zvláštní...

8. června 2009 v 20:05 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...sledovat vývoj tohohle blogu. Když se porovnám různý články z různých období, místama mám pocit, že sem pokaždý psal někdo jinej. Ale nakonec ještě zajímavější je sledovat, jak tu postupně s mýma článkama ubývá návštěvníků a beztak, že polovina těch lidí, kteří sem chodí jsou někteří z mýho okolí. Na druhou stranu je fakt, že už jakou dobu mi o návštěvnost nejde, z toho už jsem vyrostla. Otázka je, jestli je tady vůbec co číst a pokud už to někdo čte, jestli se něco dozví nebo ho to nějak jiným způsobem obohatí. Myslím, že asi moc ne. Ale stejně mě neustále baví tu psát ty svoje blbosti, který ani nikoho nemusí zajímat. Prostě mě baví to psát, zrekapitulovat si něco a jestli to bude bavit i ty další? Jejich problém. Mě se jen tak nikdo nezbaví. :) :D

BTW. Mám za sebou postupový zkoušky v hudebce, z klavíru i příčný za 1, tak sem ráda, že to dopadlo takhle a že už to mám za sebou. :)
(PS: Kájo, já Ti věřím, ty to zvládneš. ;)

Noc je ještě mladá...

6. června 2009 v 22:06 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
Po necelým týdnu v Kutný Hoře jsem zase doma a píšu. Byla tam jen jedna půlka naší třídy+jedna učitelka, půl kvarty z Příbrami a plná škola kutnohoráků. Sice to bylo strašně náročný a nějaký výýhrady bych k tomu měla taky, ale myslím, že to nebylo špatný, možná bych to trošku prodloužila a dělala takovýhle projekty častějc.

Pondělí. Přijeli jsme, úspěšně čekali na Příbram, hráli seznamovací hry, ubytovali se na "supermoderním" internátě a prošli město. Musím říct, že v kavárně na náměstí mají strašně dobrý kafe a koktejly. :)

Úterý. Byli jsme zapojeni do celoškolního festivalu, poslechla jsem si přednášku o vývoji lidstva a vyzkoušela si eurytmii. Zajímavá zkušenost. Odpo jsme opět byli na prohlídce, tentokrát Hrádku a Vlašského dvora. Součástí toho jsme byli i v dole, kde se mi fakt líbilo, ikdyž jsem tam byla podruhý. :) Večer jsme měli přátelská utkání ve fotbale, volejbal a basketu. Možná ne náhodou jsme všechno vyhráli. :D

Středa. Ráno jsme prezentovali, z čehož jsem ze začátku neměla moc dobrej pocit, dvě hoďky jsme měli něco jako vyučování a odpo jsme byli na lezecký stěně. Něco takovýho bych tu někde poblíž taky chtěla, nějak mě to začlo bavit. :D

Čtvrtek. Opět jsme mměli výuku a odpo jsme tvořili prezentaci "na rozloučenou".

Pátek. Odprezentovali jsme, nakoukli do Kostnice a vyrazili jsme opět vlakem vesele domů. :) Kdo by pak pohrdl čínskejma nudlema. :D

Dneska. Sobota. Úspěšně jsem dneska spala až do 11, trošku se flákala a po obědě se snažila učit a taky po dlouhý době hrát. Když vidím, co všechno příští tejden budu muset stihnout, mám chuť ho jakoby přeskočit. Po tomhle příjemným tejdnu bez zkoušení a psaní písemek, hudebky a všech těch každodeních povinností, s tím večerním a nočním koukáním na filmy, blbnutím a tak bude docela těžký si zase zvyknout na školu. :( Už se tu nebudu nějak zvlášť rozepisovat a taky uvažuju o tom, že půjdu spát. Zítra se snad ještě ozvu. Pá...
...zase bych si dala. :)