Leden 2009

Jestli ještě někdo řekne chřipková epidemie...

27. ledna 2009 v 22:00 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
..právě jsem zjistila, že poslední podrobnej článek toho mýho typu jsem napsala minulý úterý. To by přece bylo, abych Vás o něco ochudila, ne? Ikdyž upřímně řečeno nejsem si jistá, co si pamatuju. :) Každopádně pusťme se do toho...
Ve středu jsem byla ráno na očkování, odkud jsem rovnou šupajdila na matematickou olympiádu - skoro sebevražda. Na čtyři příklady jsme měli čtyři hodiny, místama mi přišlo, že přijdu o nervy. Nevím, jestli jsem opravdu byla tak akční, nebo mi to tak jen přišlo, ale jako první jsem si rozdělala pití, jako první jsem si vyndala jídlo a začla svačit, jako první jsem šla na záchod. A vždycky když jsem začla něčím rachotit část lidí se na mě otočila. :D Do teď pořádně nevím, kolikátá že jsem to vlastně byla. Možná je to i lepší. Po přepřezdívkovaným obědě s klukama u stolu jsem byla s H. chvíli ve městě a byla jsem ráda, když jsem si doma na chvíli lehla, abych si oddechla. Potom jako vždy hudebka a večer jsme si s K. zašli na hezkou procházku. (My na žádný jiný nechodíme. To jen v létě na kole. :D)
Ve čtvrtek nám naštěstí odpadla nultá, takže jsem šla do školy až na první hodinu hudebku. Nejradši na tom mám, když zpíváme anebo když si A. sedne ke klavíru a hraje. To se pak dívaj, kdo hraje, i čtvrťáci. :D Z Ch budu mít na vízo 1, z písemky sem totiž dostala 1-. Už jsem v to ani nedoufala. :) Bižuli nakonec ani nevím, ale neštve mě to. Z M jsme psali čtvrtletku, z který mám prej taky za 1 a potom jsem dostala ještě v ČJ za ut básničku 1. V Káčku se nás šešel rekordní počet - asi 15 lidí a bylo to strašně fajn. Takovým tím hezkým způsobem. ;) Pak se přítižilo mému krku, takže jsem v hudebce sotva dejchala a ještě abych pořádně hrála. Ve cvičení už jsem jenom seděla, poslouchala a četla si. A taky klepala kosu. Samo, jsem přijela domů a ejhle. Horečka něco přes 38°C. Někdy během noci jsem měla i nějakých 39,6°C a to jsem dokonce měla v plánu, že pokud budu mít ráno max. 37°C půjdu do školy, tůdle. Chudáček jsem celej pátek, ale i sobotu a částečně neděli proležela s knížkou nebo notebookem, případně čučejíce na film s pletacíma jehlicema v ruce v posteli nebo na gauči zachumlaná v peřinách a stejně to tu ode mě chytla asi celá rodina(a možná i část třídy). Nakonec mě včera (pondělí) teda mamka vzala k doktorce, prej je to nějaká viróza, dostala jsem na to nějaký prášky a ještě budu doma. Táta mě pak hodil na oběd a když jsem na něj čekala, viděla jsem pár lidí, kteří mi zvedli náladu. :D
Dneska jsem jela s taťkou na 7 do práce, kde jsem byla chvilku na netu, zalívala kytky a popíjela čaj a odkud jsem šla do naší ctěný školy na dvě hoďky kvůli olympošce z Čj. Ve škole jsem zase potkala pár lidí(:D) a poté, co se předtím L. nepodařilo, aby mě vyhecovala, se ani mě nepovedlo vyhecovat jí, jsem jela domů trolejem, kde byla povětšinou starší generace, která: 1.na mě koukala, jako na záškoláka, 2. na mě koukala, jak na strašnýho roznašeče bacilů a pod. Ta olympiáda celkem šla, aspoň za ten sloh bych mohla mít aspoň 3 body. (Pokud to ovšem nebylo max.):D Doma už jsem jen odpočívala a nedělala nic podstatnýho, až na menší dopřekopání rubrik na mým blogu. Když se podíváte do rubriky Co ráda poslouchám a zkusíte si něco pustit, určitě brzy pochopíte, proč jsem naštvaná. Grrr. Každopádně teď už půjdu si číst a užívat si toho pocitu, že zítra, až se probudím nemusím jít do školy. Tak dobrou... :)

Je normální, aby stál na chodbě s jednou rukou kdo ví kde nahoře v éteru a něco (nejspíš francouzsky, přičemž nesrozumitelně) říkal? Asi ne, jsem se musela smát. :D
Musím se smát, když si vzpomenu jak T. odporuje naší hudebkářece, že "To jsme teda jako fakt rozhodně nebrali." :D
Obdivuju A., že v takový prekérní situaci vyhrála celou sázku.
Nechápu to otočení, ale to neznamená, že mi to vadí. V tom něco bude. Já to říkám, určo v tom něco bude. Jen musím přijít na to co. :D Ale trapná být už nechci.
Když před "fišfůdem" sedí Štěpá, to to teprve vypadá. (A představte si k tomu ještě ty mrkající chlápy z Mix girlu a Guty. :D)
Nevím, proč mi najendou vypadli slova, když jsme šli po schodech nahoru. Možná je to proto, že jsou v krčku počítače. :D
Je zajímavý nemít v 15 letech najednou žádnýho prarodiče. A když si navíc vzpomenu, že právě někdy před rokem zemřela ta slečna z gymplu...
Proč jsem sakra zrovna potřebovala nejvíc smrkat a stal se ze mě v tu chvíli srab? Růžová, nerůžová, to prostě nešlo. :( Já se bojím. :D

Chlapec v pruhovaném pyžamu...

27. ledna 2009 v 14:40 | Mandie...Kikííís... |  ...knížky
...tuhle knížku, kterou napsal John Boyne, jsem právě před chvílí dočetla. Je to strašně poutavě psaný, takže jsem tu knížku otevřela a vlastně dokud jsem jí nedočetla do konce, nezavřela jsem jí. Z pohledu 8-letého hlavního hrdiny ty největší problémy koncetračního tábora vypadají celkem nepodstatně. Je to jedna z věcí, která se mnou opět "emotivně cloumá". Hlavně ten konec. Pokud máte možnost, doporučuju Vám přečíst si jí. Taky z toho důvodu sem nebudu vypisovat víc z děje. Dokonce jsem se teď koukala na CSFD. že to bude někdy v březnu v ČR v kině. Pokud to bude přesně jak v tý knížce, nevím, jestli budu mít nervy to vidět. Asi by to chtělo velkou psychickou přípravu. ;)

Obálka: Chlapec v pruhovaném pyžamu

Harry Potter a princ dvojí krve - trailery...

26. ledna 2009 v 16:14 | Mandie...Kikííís... |  ...Harry Potter
...našla jsem tyhe tři trailery a pořádně ani nevím, kolik jich celkem existuje. Předpokládám, že rozhodně nejsem sama, kdo už se těší, ne? ;) (Videa se mi tu nezovrazovala→to proto ty dokazy.)

Nebojte se...

24. ledna 2009 v 22:29 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...žiju, ikdyž mám pocit, že ze sebe za chvíli vykašlu dušičku, nebo ze sebe vypotím všechnu krev. Sice už mi není tak blbě, jako třeba ve čtvrtek večer, ale furt to není to pravý ořechový. A když poslouchám svýho hypochondrickýho bráchu, kterej si stěžuje, že má "horečku" , ikdyž má sotva přes 37°C. Zítra už bych se mohal teoreticky ozvat už v trochu delším znění, třeba bych toho mohla přidat i víc, když budu v podstatě muset zase celej den ležet, nebo min. sedět doma. Tak Vám preju dobrou a já se du dusit do postele. :D (Čtvery zprávy a v každejch o chřipkový epidemii - to mě dokáže pobavit. :D A stejně v pondělí už chci do školy jít. A ješt ěněco. Pokud jste se mi někdo pokoušel ozvat na ajsku a já s eneozvala zpátky, je to možný. Nějak se spolu teď nemáme rádi. :D)


Variace na renesanční téma...

21. ledna 2009 v 22:39 | Mandie...Kikííís... |  ...příběhy, povídky, básničky
Láska je jako večernice
plující noční oblohou
Zavřete dveře na petlice
Zhasněte v domě všechny svíce
a opevněte svoje těla
vy
kterým srdce zkameněla

Láska je jako krásná loď
která ztratila kapitána
námořníkům se třesou ruce
a bojí se co bude zrána

Láska je bolest z probuzení
a horké ruce hvězd
které ti sypou oknem do vězení
květiny ze svatebních cest

Láska je jako večernice
plující černou oblohou
Náš život hoří jako svíce
a mrtví
milovat nemohou

(Václav Hrabě)

Přesně tohle budu zítra ve škole recitovat na známku. Doufám, že to moc nezvrtám, byla by to škoda krásný básně. :)

A je to teda s černejma najkama nebo s bílejma s černou špičkou? :D

20. ledna 2009 v 19:07 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...když procházím po dlouhý době na TOPlistu svoje statistiky a vidím, že jedna docela podstatná část návštěvníku chodí na tenhle blog chodí kvůli článkům o Diddls, nebo případně o sokolským sletu (oboje tu je už asi 2 roky?), tak si vlastně říkám, kolik lidí se sem vrací s tím, že se mu tady prostě líbí a rád si čte moje články a tak. Vždycky jsem vzhlížela k těm blogařům, kteří tak chytlavě píšou, že si to čtou i ti, co je vůbec neznají a nakonec na jejich blog chodí plno lidí, o kterých ani vlastně neví. Takhle "skoro anonymně" já sama vlastně na několik blogů taky chodím. Ale věřím tomu, že kdybych tomu měla víc lidí, tak si zase budu říkat, kdo ví kdo sem chodí a čte si to. Tomuhle blogu táhne na třetí rok, vlastně za necelý měsíc to už bude 3 roky od založení. Některý ty články ze začátku bych ani nijakým výrazným způsobem nevyvyšovala, kolikrát si říkám, jak jsem něco takovýho mohla být schopná napsat. :D Za tu dobu mi to tu ale tak strašně přirostlo k srdci, že ikdyž jsem měla (a občas ještě někdy mívám) období "nepsavosti", zatím nemám to srdce v nejbližší době to tady zrušit. Stop, to by stačilo. Uzavírám proud svých myšlenek. :)
Dnešní den jsem naprosto skvěle a zmatkářsky zahájila neskutečným tempem, protože když jsem měla odcházet z domu, ještě jsem ani neměla na sobě kalhoty. V těláku jsme měly supl a výjimečně jsem byly ve velký (ikdyž jsem ofiš v malý) a hrály jsme volejbal. Neskutečně skvělej solejbal s nséskutečně skvělou náladou a atmosférou. Ikdyž mě to baví, ale když dlouho nehraju, zase se se mnou pořádně hrát nedá, protože hraju jako lama. O volný hodině jsem se samozřejmě naučila celou bižu, takže můžu čekat nejhůř 1. Omyl, celý polední souvětí berte čistě pro zasmátí. Budu ráda, když dostanu 3. Nechápu, na co mi někdy bude využití sfaleritu a galenitu. Odpo jsem s překvapením na tváři pozorovala, jak mají někteří třeťáci a čtvrťáci auto. Já chci taky. :D Nebo aspoň nějakýho osobního řidiče nebo tak něco. To by byl luxus. Snad mě aspoň N. bude občas vozit, až bude mít auto. ;) (Už za tři roky. Snad. :D) V Ká se zase kecalo, kecalo a taky vzpomínalo na rúzný školní akce. Takových vzopmínek a taková nostalgie, doufám, že takových bude ještě hodně. :) V hudebce jako vždy, hrála jsem místo prvního hlasu třetí, protože nás jako vždy bylo málo. A taky mě mrzí, že místo toho jsem mohla být na oslavě narozek H. a takhle si přijdu jako sketa a že si na ní ani nejsem schopná udělat čas. Sakriš. Něco s tím musím udělat. Z toho všeho se stává čím dál tím větší veřejný tajemství, takže bych se ani skoro nedivila, kdyby se za chvíli přidal i někdo z jiných tříd. A taky jsem přišla na jednu věc. Kdybych se převtělila do někoho jinýho a měla bych chvíli vnímat sebe, nevím, jestli bych se náhodou nezabila, nebo min. nepřizabila. :D Btw. Zmrzka v troleji se mnou mě nepřekvapila, každopádně NG tady u nás docela jo. Jsem si prvně myslela, že mám halušky tyo. Asi neví, že když se někde takhle bez oznámení zjeví, působí to některým lidem skoro až psychický problémy. Pokračování mýho životního příběhu příště. :-P

Ona se tváří jako radioaktivní veverka...

19. ledna 2009 v 22:36 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...při týhle větě mi běhá mráz po zádech. Dobře, doslova fakt ne. :D Stačí si ale vzpomenout na přezdívku Zhulená veverka a na přezdívku Radioaktivní bunda, a některým to bude možná i jasný.
Dneska jsem úspěšně přežila písemku z chemie i z češtiny, na obědě ztěžka rozdejchávala některý okolnosti (Nikdo neříká, že strašný.:)) V D jsem byla ujištěna, že mám na vízo 3 a nic horšího(uff). Po škole jsem byla nějakou dobu na městě a měla jsem docela akční úmysly, nakonec jsem šla jen do knihovny, kde mně v podstatě sprdli za to, že si zamlouvám moc knížek a kdo mi to má furt schovávat a kde mají brát místo. Já za to nemůžu. :D V hudebce jsem se svým docela bolavým zápěstím vypořádávala s klavírem, nakonec to tak strašný nebylo. Po hudebce jsem od mamí po dlouhý době dostala palačinku a šup k P., řešit matiku a anglinu. :D Po cvičení jsem jela domů a dá se skoro říct, že relaxovala. Jenom skoro. Radši už nic psát nebudu, kdo ví, k čemu bych se ještě dostala. Mějte se.. :)


Je to zajímavý a určo to bude ještě zajímavější. ;)

Znáš hru na růžovýho Mafiána?

18. ledna 2009 v 20:58 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...protože můj včerejší den se skládal z nakupování jídla, stavebnin a potom lenošení a dnešní den převážně z mrznutí, nečekejte žádnej sloh a už vůbec ne nějakej smyslnuplnej.
Včera jsem úspěšně vstala někdy po 11 hodině a jak už jsem psala, byla jsem s našima nakupovat. Konečně (mimchodem asi po dvou letech) jsem se dočkala barevnýho vypínače od mýho lustru.:D A vlastně taky nový kyti na okno, akorát háček je v tom, že zatím nevím, co všechno po mě bude požadovat. Jinak nic, až večer jsme s mamkou byly u madam A., která má vadnej až úchylnej zvuk na notebooku a ve sklepě na vás může vybafnout oběšenec. :D
Dneska jsem od 2 až do 5 byla na zimáku na synchronizovaným bruslení a dokonce jsem předtím stihla i chvilku povozit Kikininu rozkošnou neteřinku. :) Úspěšně jsem šla pěchy dom ( Je to přece jenom 25 minut rychlou chůzí.) Potom mě naštěstí táta dovezl na bruslení, odkud jsme s K. stejně zase šly pěšky a jako vždy jsme se zdržely kecáním většinou o samejch blbostech :D Teď se tu přemlouvám, že se půjdu buď dosprchovat nebo do vany. Asi jenom ospchovat, čeká na mě totiž chemie. :( Loučím se, dobrou. :)

...obvykle sem dávám obrázek, ale teď je tu písnička, která mi od tý doby, co jsme byli na Stmívání, haraší v hlavě:)

Stmívání...

16. ledna 2009 v 23:49 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...krása, skvělý, úžasný. Prostě nemám slov. Někteří mají asi zápornej názor, neberu jim ho, ale mě se to fakt strašně líbilo. S člověkem to tak nějak "emotivně cloumá", nebo teda se mnou. Chci to vidět ještě jednou. :) Kdo jste to neviděl (doufám, že jen málo lidí), mrknite se na to. Slyšela jsem, že v kině o tom někdo říkal, že je to klasickej slaďák. Myslím si, že tohle slaďákem rozhodně nazvat nejde. Není žádnej film, kterej bych k tomu přirovnala.

Ze zemáku normálně budu mít 2, úspěch. Písemka z NJ proběhla celkem hladce. Aspoň, že byl dobrej oběd. :D Odpoledne mě dostává do mírných rozpaků, hromadný sázky stojí za to, ale vidím to spíš na ten hysterák než na cokoliv jinýho. (Btw.viděla jsem tam Dřívko.) Trapnosti už totiž bylo až moc. Každopádně když máte děravej koberec, na spravení je nejlepší použít nejvíc hoper nálepku a pak se s tou dírou v koberci fotit. Ovšem občas to nakonec nevyjde. :D
A kvůli tomu všemu teď jdu spát. :) Dobrou...
...když se řekne Masala;)

Chuchuchu jsou všude...

15. ledna 2009 v 22:29 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...proč mám zase pocit, že někdo, koho upřímně moc nemusím mi "bere" někoho, kdo mi dost za poslední dobu přirostl k srdci?
...proč mám ten pocit, že chci aspoň něco málo dokázat, ale v žádným z těch "směrů" na to nejsem dost dobrá?
...proč bych chtěla slyšet nějakou pochvalu nebo tak něco, ikdyž vím, že potom budu tvrdit, že si jí nezasloužím?
...proč vždycky zákonitě přicházím o věci, který bych "osobně poznala"?
..proč nejsem schopná si určit nějaký pravidla a pak se podle nich chovat? (Jasný, nějaký pravidla prostě jsou, ale teď myslím v rámci organizace a tak.)

...ještě ráno, když jsem čekala u zubaře v čekárně jsem o ničem takovýmhle nepřemýšlela, spíš jsem jen tak nečinně, nepřítomně čučela do blba a vlastně dokonce ani nemyslela na vůbec nic. Ve výtvarce jsme měli tvořit básničky s dadaistickým nádechem, podle kterých budem dělat naše "grafiky". A ani jsme z těch slovíček nebylo vybraný Nanuk. :( Absolvovali jsme místo písemky z chemie přednášku o Jihlavě v letech 1918-1945. Fajn, nebylo to špatný, ale už až moc dlouhý. Ze šutrů v bižu jsem zase dostala 1. :) Po škole Ká - s velice žhavými tématy. :D Jsem zvědavá na výsledek...ehm..toho.:D Kdo ví, ten ví, kdo ne, asi se nedozví.:D Dále hudebka, potom cvičení a jupí domů. Snažila jsem se ještě vymyslet něco do ČJ na náš referát ze Seiferta. Upřímně řečeno, zbytečná snaha. Já fakt nevím. Radši se du ještě mrknout na něminu. Upřímnou soustrast všem, kteří se musí učit a podobně. (Podle toho na kolika blozích jsem četla něco o učení - bude jich hodně). Pá..
...foceno v pondělí, než jsem jela domů ze cvičení. :)

Hele Kika, ale bez trika... (tzn., že v plavkách :D)

14. ledna 2009 v 22:28 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...rovnou k názvu článku (jako vždy jsem nevěděla, co napsat, takže...). Jsem byla dneska po celodenním koloběhu plavat, jako že půjdu sama a všechny starosti aspol. "vypláchnu" z hlavy. Ale potkala jsem tam J. a M., takže čas od času jsme spolu hodili řeč a s J. jsem jela dom. Postupně se klub závisláků na UDG v mém okolí nějak rozrůstá. :D

Včera jsme ve škole místo těláku(a tahat tělák do školy jen tak pro nic za nic má kdo?) koukali na Lord of the dance - kvůli talnetovkám do sportovky. To, co tam oni dělají jde prostě mimo mě, prostě nepochopím, jak to zvládaj a vůbec všechno. Psali jsme z fyziky a já tam podělala úplný zbytečnosti. Odpo jsme byli v Ká a pak jsem razila do hudebky. Odtud rovnou šup do čajky, původně jsme tam měli být na nějakou přednášku o Tibetu, což kleklo. S A. a L. jsme jely k L. domů - učit se děják a napapat se. :D Tomu sálatu se nedá odolat a už jen po čuchu na mě má neblahý vliv→co jinýho byste řekli na to, že někdo sedí pochybně na opěradle židle a každou chvíli málem sletí na zem, když dramaticky opakuje bitvu na řece Marně o Paříž? :D A ten led strašně fajnově klouzavej. :)

Dneska jsme hned druhou hoďku psali právě z dějáku. Zase jsem tam udělala úplně zbytečný chyby, tak doufám, že to nebud žádná špatná známka. To bych tak potřebovala. V občance jsme měli aktuality, víc než polovina třídy. Samo, že mi dala 2. Jsem totiž strašně upjatá k papíru a svůj názor nevyjadřuju nijak obstojně. A když se mě akorát sama na něco zeptá a pořádně k tomu svůj názor nemůžu říct a hned je na řadě někdo další, jak asi? V hudebce v poho, ale mám dojem, že nezvládám úplně všechny požadavky, co po mě na příčný chce. A já to dám, věřím si. Pak jsem (jak už jsem psala) byla plavat.
Nikdy neřeště s žádným učitelem něco, co Vás naštve hodinu předtím u jinýho učitele. Co kdyby přišel na začátku hodiny s Vaší třídnicí?
Nechápu tohle, tamto...já toho vlastně tolik nechápu.
N: "Jestli se mě od áčáků dotkne jediná koule,
tak jim něco rozbiju... :D" (Úplně přesnou citaci nevím, škoda.)
Hlavně, ať tam můžu a ať tam nejde. To by bylo na mě až moc.

Kikino...!

12. ledna 2009 v 21:08 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
Vůbec mě neštve, že...
...pokaždý, když se sprchuju, mě ta sprcha ohrožuje a pravidelně bouchá do hlavy.
...po rozebranejch schodech nám tu zbylo pár tenkejch prkýnek a když se chci dostat kamkoliv z mýho pokoje, musím chodit po dvou schodech, protože vždycky jeden chybí. (Ještě z toho chytnu závratě.)
...mě bolí břicho a nevím, co s tím.
...se vlastně vůbec neumím učit a všechny písemky určo dopadnou, jak dopadnou, a pak kdo nemá používat takový slova jako já. (Jeden v zemáku řekne: "Tak jsem v pr..." a hned mě náš zemepisář napomene přezdívkou, kterou mi většinou žádní učitelé neříkaj. :D Ale nedá se říct, že by mi to vadilo.)
...jsem asi dost často kámoška na baterky od ťamanů.
...se věci do hudebky snažím učit co nejlíp, ale čím víc se snažím, tím míň mi to potom na tý hodině jde.
...někteří rodiče mých kamarádek si o mě myslí, že jsem přinejmenším hodně střelená. (Jestli si myslí ještě něco, nevím a radši to ani nechci vědět.)
...ani nevím, u koho si můžu být něčím jistá.
...některý věci a okolnosti beru pořád ze stejnýho pohledu, jako když mi bylo 5.(To mi to aspoň někteří tolerovali vůči věku.)
...vlastně nevím, proč tenhle článek takhle píšu. Beze smyslu. Plnej kdovíčeho.

Teď kdyby v tom ještě nebylo tolik ironie.

Po dnešku vím, že dostanu 1 z angliny, docela napjatě budu čekat na výsledky zemáku, budu doufat, že chemii napíšu nejhůř na 1 a všechny ostatní písemky taky. Možná dokonce snad už se nikdy nebudu snažit být "(ne)nápadná" nebo co z toho to vlastně je. Ikdyž...ono to prostě někdy nejde. Mám prkenný zápěstí, ikdyž já sama vlastně nepoznám, kdy je uvolněný a kdy ne. Další věc, která mě nutí přežívat z posledních sil je kombinace trampolína-kužely-bradla. Ještě zkouknu fyziku (elmg. vlny a optiku) a pak si snad už po dlouhý době zase budu moct číst. Jak se furt snažím učit, nečtu a už mi to úplně chybí.
Takhle vypadají jedině dvě osoby, který spatřili v sobotu večer na rybníku hýbat se něco divnýho, vypadajícho jako něco mezi rákosím a kačenou. Kdo by se divil, po tom nadměrným předopováním učením. A to, že se lidi občas míjí jsem si už taky vyzkoušela na vlastní kůži. :D (Předtím jsem se dokonce pokoušela na zimáku na ledě dělat něco jako parodii na piruety, ale to jen pro ty machrující "fanynky z Fanclubu". :D)
...ono individuum :D
O den pozděj jsem absolvovala další maraton učení, byla jsem obdarovaná obrázkama od M. a A., který sem možná někdy dám, ale prej že je budu muset cenzurovat, říkaly. :D Zabíjela jsem se opět na bruslích a tzv.Markéťák mě málem připravil o nervy. Ale asi není sám, kdo se o to pokouší. To už by z těch nesouvislých keců beze smyslu a pokaždý z nějakýho jinýho soudku stačilo, takže se tu mějte krásně a můžete pro mě dokonce skládat básně, ale nemusíte. :) Pá...

Brrr, to je mráz...

10. ledna 2009 v 17:03 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...zdravím od kukuřice a brambor. Právě se učím na písemku ze zemáku, taky jsem se o to snažila u dějáku. Už mě to absolutně nebaví a nechce se mi. Ale jde mi o to, jeslti mě naši pustí na UDG, takže se budu šprtit dál a dál a třeba to napíšu i dobře.

Včera už jsem se neozvala, nějak jsem na to neměla chuť a náladu. Ve škole nás zase jeden z učitelů seřval. Nevím, co furt má. Jinak asi nic moc extra zajímavýho. Po škole jsem jela s A. k nám a opět do města do Ká. Prováděli jsme špehovací akci bez názvu, přičemž jsme předmět našeho zkoumání našli: Zmrzlinářštví Fruitisimo (nebo jak se jmenuje). S mamkou jsme potom prošli pár obchodů a krom bot na cvičení, který už jsem už docela potřebovala jsem koupili něco málo novýho. Dokonce jsem se už včera večer začla snažit učit. Aspoň jsem si našla něco k těm firmám do Z. A pak jsem šla spát. :D Strašný překvapení.
...kostel sv.Jakub se (skoro) úplnkěm :) je to focený mobilem, takže kvalita docela blbá :D

Já: "Nemám ráda M/mráz."
L: "Grrr..."
Já: "Tak dobře, nemám ráda když mrzne."
L: "To už je lepší.":D

Potkala jsem tady na Kosově Dřívko s D. a taky tam byla M. Takže to určo něco znamená. :D Hlavně asi to, že nejsem slepá. :)
Ale je fakt, že ikdyž nejsem slepá, neumím dostatečně a v pravou chvíli regulovat hlasitost své mluvy (Díky, že to mám po Tobě, tati.) a to pak slyší lidi všechno možný i nemožný, a možná i to, co by nemuseli a neměli. :D
(Ne, že by to bylo vůči nim neslušný, ale pak jsou někteří, třeba jako já, za debila.)

Chungshop a spol...

8. ledna 2009 v 21:44 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...ouvej to je zase kec. (Už z úterka, ale nějak jsem na to musela zapomenout.)
Ještě jsem si dneska věhem dne vzpomněla na něco, po čem jsem absolutně toužila to sem naspat, ale už zase nevím. :D
Říká Vám něco *LUSK*, Louskáček? :P
L: (Tak hlasitě, že by to snad ani víc nešlo.): "Kikino!" (Bez pochopení..) "Co je?" (Ihned na to, potichu...) "Aha..." :D Já už fakt nemůžu. :D
" Aj wos wid maj...Eli, podívej se nalevo." :D

Dneska jsem stávala na nultou, ale i tak jsem byla docela na svoje poměry vyspalá. V hudebce jsme psali písemku stylu, řekni mi tohle, a hele nemáš to napsaný v tom sešitě, mrkneš se na to prosím tě na tom netu? Prostě na úrovni. :D Třetí hoďku jsme psali tu poslední část CHO a měli jsme na to učitelku, která všem říká broučínku apod., což někdy dokáže dost pobavit. Byla nás ochotná klidně pustit na záchod, takže pokud bych s ní ještě měla někdy něco psát, skoro mě bude pokoušet, jestli si nemám někdo nechat nějakej tahák (na WC nebo pod.). Jinak se musím pochlubit, že jsem dostala 1 ze zkoušení z matiky. :) Po škoje jsme byli baráčku postaveným z knížek (knihovně) a potom v boudě Oběšencově (CP). (Asi Vám ty moje některý přezdívky přijdou trapný, divný, blbý a podobně, ale ujišťuju Vás, že mě to občas chytne a něco vymyslím a je mi pak upřímně jedno, co si o tom kdo myslí. :D Ne, že by se mi dařilo být neustále sama sebou a všichni by to museli vědět, ale to je odněkud jinud.) V hudebce normál, cvičení jsme myslím taky úspěšně přežili. Pobavil mě Aniččin kec s toou kozou, ale teď nevím, co přesně to říkala. :) Jdu se umejt, číst si a pak spát, abych se pořádně vyspala, musím si zvyknout zase dýl spát, jinak to se mnou brzo sekne, budu muset ležet doma a nic nedělat. Tak pápá :)
...krásně vylidněnej park Smetanovy sady, focenej v bižuli :)

Hmm, povedlo se mi to zahrát bez jediný chybičky...

7. ledna 2009 v 22:20 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...ehm, dobře jedna nebo dvě tam byly. Fajn přiznám, skroo celý sem to úplně zbytečně zvorala. A přitom jsem měla pocit, že jsem to kolikrát cvičila, až jsem málem vypustila duši. Ale tak jako předtím jsem anecelou půl hoďku hrála doma na příčku, potom na hodině na příčnou, potom na hodině na altovou a kdo pak má mít sílu ještě odehrát koncert, ještě k tomu když má pocit, že se mu každou chvílí zatmí před očima. Nebudu se nějak obhajovat, Vás to stejně nezajímá, tak co.
Jinak si myslím, že až na to, že jsem stávala šíleně ukrutně brzo a nakonec v podstatě úplně zbytečně, den začal celkem dobře. Na německy konverzaci se to dalo celkem v pohodě, a ten zbytek se prostě přežil. Jinak jsem za odpoledne v huidebce strávila asi tak dobrý 4 hodiny, takže nevím, jestli budu mít zejtra nervy na to tam vůbec dojít. Už to asi zabalím, protože mám 36,7 a to podle mojí mamky (a vlastně podle mojeho klasickýho pravidla) znamená něco jako horečka. (Obvykle totiž mívám teplotu 35,6 maximálně.) Stejně už to s mou náladou tady nemá cenu. Ciao a dobrou.

Zkuste bejt na laborky ve dvojici s (polo)úchylem a budete se cítit stejně jako já dneska v chemii. :D
Vůbec není divný, když jdete okolo jedněch lidí několikrát za přestávku. Otázka je jestli to byl důsledek toho, jak se oni nějak pořád dívali naším směrem nebo jesli to prostě byla čistá náhoda.
Uškrťtě všechny, kteří se ptají pořád na kluky a co máš s tímhle a co s tamtím. (Můžou to být i kluci, i holky.:-P)

První pád: Kdo je tvého srdce šampion?

6. ledna 2009 v 22:30 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...no přece Čenda! Otázka je, jestli jako pojem nebo jako osoba? :P (Myslím, že Eliš zase perlila. :D)
Pro osobu, která se mnou (skoro ne)sežrala hranolky v meku: Díky, něco takovýho (myslím ten pokec a tak) mi už, řekla bych, docela chybělo. :) A *čvachty čvacht* se někdy v nejbližčí době konat bude! :)
Moji prapodivně pochmurnou až pohřební náladu, mezi kterou místama tzv. prosvítalo sluníčko(přitom stačí potkat některý lidi, a to ani nemusí v mým žviotě zas tolik znamenat, a navíc když se ještě usmějou :D), bych zase ráda na čas odložila. A pokud bude mít zase někdo kecy, že emo tohle, emo támhle, tak ještě spíš na truc udělám několik sérií EMO fotek. :D
A stejně všichni nanicovatí i nenanicovatí patří do jednoho pytle, cukrárna sem, cukrárna tam, kdo ví, co všechno ještě.
Co si asi tak myslí při pohledu na mě? Malá růžová kvartánka? :D
Mrzí mě několik věcí a vlastně to všechno, ale upřímne řečeno, nevím, jestli by to mělo cenu. Jde to jakoby mimo mě.
Už bych to tu asi měla zabalit, zítra nám nějací chlápci přijedou čorknout schody. Lépe řečeno odmontovat je, obrouslit, nalakovat a zase přidělat. A kvůli tomuhle všemu musím vstávat už v 6. Grr. Takže Vám přeju teplou noc a neklouzavý schody. :) (Zima přece při spaní být nemůže, ne? A já už kloužu fakt všude, že bych se ani nedivila, kdybych z toho měla nějaký noční můry. :D)
...jo tak tohle mi na první pohled učarovalo:)

Kdyby někdo takovej byl, asi si ho nechám pro sebe, ne?

5. ledna 2009 v 22:48 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...nakonec ani to stávání, ani to škola nebyli nějak moc hrozný. Vysloužila jsem si 2 a 1- z češtiny a 1- ze zemáku. Co ale bude docela nezvladatelný, jsou ty písemky někdy příští týden apod. Hlavně si to nesmím pokazit a co nejvíc toho pokud možno vylepšit. Uvidím, jak se bude dařit. V tý skvělý hipíz tašce, která mi stylově moc nesedí (mluvím o nákupní tašce, kterou máme doma - je květovaná a hraje několika barvama) jsem dotáhla něco okolo 15 knížek na vrácení do knihovny a vyrazily jsme do Oběšencovy boudy (rozumějte CP). Čekala jsem od těch slev něco víc. :D Málem jsem přišla pozdě do hudebky a potom vyrazila k P. domů. Baví mě, dívat se nad dva lidi, když oba brblají nad úkolem z ájiny. :D Ze cvičení jsem jela sama, ale upřímně jsem si aspoň na chvíli "odpočinula". Pomalu začínám přicházet na to, jak bych si asi měla začít trochu líp organizovat čas. A podle toho právě teď dokončím vyprávění o dnešku a rozloučím se s Váma, páčko.:)
Nesnáším moje oblíbený skejty, protože už jsou dost sešlapaný a sněhu kloužou ještě stokrát víc než normálně. Kdo pak nemá mít špinavý silonky. :D (A krom toho, taky věčně klouzat po chodníku a podobnejch plochách.)
Brala jsem si jí jako dost dobrou kámošku, vlastně asi svou dobu jako nejlepší, ale nejde mi na rozum, proč to všechno dělá. Asi nechápe, jak jí tím ubližuje. O co víc mě to mrzí, že sama ten pocit znám. Bezradnej pocit, když se někdo bez svolení začne hrabat do cizího života.
Ještě teď, když si vzpomenu na ty pohledy na obědě, tak mi běhá mráz po zádech. Sakra, slovo mráz bych asi neměla psát. :D Kdo ví, co všechno se kvůli mejm potrhlejm nápadům stalo, děje a stane.
Znáte nějakýho hezkýho, hodnýho, milýho, a hlavně nezadanýho (a taky nekámošovatýho:D) kluka? Já jen, kdyby jste ho chtěly přenechat kámošce. Ale vlastně ho shání jedna kámoška pro její kámošku, ale ta je zároveň i mojí kámoškou. Složitý, já vím. :D
Nesnáším svoje svaly, klouby, kosti a podobný vymoženosti. Furt pak člověka něco bolí, v něčem mu křupe a podobně. A navíc když se to nejmíň hodí.

Hlavně tam nemačkej žádný čudlíky...

4. ledna 2009 v 21:34 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...to je Markova rada nad zlato. :D Když budete číst dál, možná pochopíte, proč mi to říkal. :D

Včera jsme si s taťkou pěkně přivstali o půl 7 a to jen kvůli tomu, že jsme vyrazili na prohlídku do jaderné elektrárny Dukovany. Tam jsme okol nějakejch těch chladičů a podobně a pak jsme tam strávili něco málo v infocentru. Bylo to drsný, dovnitř jsme sebou na to procházení nesměli skoro nic mít, dostali jsme na hlavu helmu a prošli několika různýma kontrolama. Aspoň budu noct machrovat a taky jsem se dozvěděla dost novýho. Završili jsme to obědem v podnikový jídelně a hurá domů. Nějakou chvíli jsem strávila nad skvělou MO. Večer opět lyžování. :) Zajímavý poznatky. :D Snad před hoďku a půl jsem doma opisovala sešit do bižule, na zabití. Když jsem si od tý doby, co jsme měli Blážu hold nepsala, moje chyba. :D

Dneska jsem vstávala o půl 8, šla s mamí do kostela a cestou zpátky jsem byla štěstím bez sebe z těch krásnejch sněhovejch vloček. :) Poté jsme zase byli na Šacberku a odpo jsme opět jako "neintelginetní člověk" seděla nad tou matikou. Naštěstí už to mám, ale nakonec jsem kvůli tomu nestihla to, co jsem chtěla. Tak jsme byli aspoň s Kiki na chvilku na procházce. A tvořili jsme náš street art. Asi si myslíte, že nějaký graffiti nebo tak, ale to jste na omylu. Stačí, aby bylo nasněženo. Ale asi jsem to musela někde odkoukat, na to jsem málo originální. ;) Ještě si hodím nějaký věci do školy do tašky, nachystám si tu hromadu knížek na vrácení do knihovny a asi si ješt ěpůjdu číst a brzo spát. Ať ten první den ve škole vypadám hezky, ne? (Kdyby k tomu tak to spaní pomohlo...:D) Loučím se a mávám, pá. :)

...mnou focenej pohled na Dukovany. Vypadá spíš jako dukovaneskej duch. :D (Byla ještě docela mlha.)

Není mi příjmený, když se naštve ten a ten a za chvilku zase někdo další. To se mají všichni rozkrájet, aby všechno bylo tip, ťop?
M...mhm, to vypadá, jak nějaká telefoní budka, nebo... Hooodně lidí okolo mě je na M, až je to k vzteku. :D
Jak bych já mohla být dobrým příkladem, mi možná jde trochu okolo rozumu. :D (Krásný to slovní obrat.)
Právě jsem si vzpomněla na Sivestr a na Chumlíčka (Chmelíčka). :D

Vyspala jsem se do růžova...

2. ledna 2009 v 23:41 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...teda vlastně asi spíš do bíla (možná s růžovým nádechem?:D). Bílej pohled po probuzení z okna mě hned okouzlil. Měla jsem v plánu dopoledne dělat věci do školy, ale když jsem se probudila těsně po 12, bylo mi to úplně jedno. :D Ihned jsem se naobědvala, šla se umýt a poté přišla Anička. Těžko by se dalo shrnout, co jsme teda vlastně dělali, ale zvlášť při dívání na naše videa z posledního spaní u nás jsme se dost nasmály. :D Po menších rozporech jsme s holkama zase dorazili na Šac. a docela si dobře zalyžovaly. Ikdyž mírně mi představu o dobrým lyžování ze začátku kazila fronta na vlek a taky "menší" nasněžený kopečky na sjezdovce. :D Během dne jsem si vzpomněla ještě na nějaký hlášky a chvilky ze Silva, ale za tu dobu jsem je zase všechny úspěšně zapomněla, takže smůla. Každopádně jsem na pravý ruce našla dva stroupky od popálení od tý praskací petardy, která mi (ne)měla spálit kozy. :D Zítra mám vstávat skoro stejně jako do školy, takže to tu balím. Mějte se a užívejte posledních dnů prázek páčko. :)
Čirou náhodou ptáčci na střeše cvrlikali. :D:D (Upřímně, v životě by mě to nenapadlo.) Člověk se jednou zbaví po nějaký době přezdívky drbna a pak získá přezdívku práskače? Ne, děkuju. :D
Nechápu, jak se někdo kvůli takovýmu chrámu konzumu jako je City Park, je schopnej oběsit. Podle mě to nemá cenu. Z arogantního pohledu: Co s tím asi tak udělaj někde na úřadě nebo tak, že se nějakej chlap oběsil? Někteří budou chvilku tvrdit, že je to mrzí a pak jim to stejně bude jedno a ty další se nad tím posumějou a bude jim to jedno hned. Co jinýho od toho čekat?

Silvestrovská pařba... :D

1. ledna 2009 v 23:18 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...je možný, že takhle to dopadnout nemělo a podle našich představ to mělo být úplně jinačí, ale při jakýkoliv vzpomínce na včerejší večer se musím pousmát a jsem ráda, že to proběhlo přesně tak, jak to proběhlo. Začalo to testováním kvality v pořadu Kena a Ema, pokračovalo to hráním zábavný hry atd. Už jste se někdy zkoušeli dostat do Pejra na Pressku? :D My málem jo, škoda, že jen málem. Nejlešpí je dělat ožralý bez ničheo v krvi. Nebo taky "Hare krišna, hare rama, hare, hare." :D Exování koktejlů s mlíkem a jinejma humusama. Nezáživný kecy, nezapomenutelný zapomenutý chvilky, nepochopitelný chování. Malá procházka se "světýlkama". Menší nehoda s trochou následků. Asi tříhodinový spaní ve 3 lidech na gauči , kde se sotva vyspí 2. (Snad ani spaní bych tomu neřekla, možná spíš věčný strkání do vedle ležícího souseda.)
Žádnej šťastnej konec se nekoná, každopádně na to budu ráda vzpomínat a klidně bych něco podobnýho zopakovala (bez některejch menších detailů). :D

"iPod párty"
Bacha, ať jí nespálíš kozy, tywoe.
Kikíí, pojď se mnou do koupelny.
Já už tě nemám rád. A copak ty jsi mě někdy měl rád? Jo. A kdy? No teď.
5% pomerančová šťáva: To byla síla.
Samootvírácí broskový šampáňo.
Dva rádoby teplouši v akci. :D
"Jů ár d Čenda of maj lajf." :D

Dneska jsme to ráno ještě tak nějak rozdejchávali. :D Odpo jsem byla bruslit na rybníku na Dolině s Kiki a musím smutně konstatovat, že jsem si až moc zvykla na rovnej led bez dír. :D A k večeru jsme byly zase lyžovat, jak já to miluju. Čím víckrát tam půjdeme, tím víc to budu milovat. :D A teď tu Kikí opět jak debža sedí a klofe na sekavým ajsku a snaží se napsat aspoň trochu smyslnej článek, ikdyž by už dávno potřebovala spát a aby nezavřela oči, musela by mít sirky. :D A tím se loučím, pá a dobrou. :)
(Sakra, asi sem od Aničky chytla to blbý nahclazení, já nechci.)