Říjen 2008

Návrat do minulých lovišť...

29. října 2008 v 21:51 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...ahoj, zdravím Vás už opět z domu. Někteří to asi neví, protože jsem to nechtěla psát na blog, ale od neděle jsem byla s našima a bráchou ve Wellness hotelu v Blansku a právě odtud jsem psala minulej článek.
V neděli jsme dorazili na místo a k večeru jsme jeli do Boskovic do městských lázní se koupat.
V pondělí jsme ráno byli v Punkevních jeskyních, v jeskyni Výpustek a poo jsme byli u Rudického propadání a v Rudickém větrném mlýnu, kde jsme zase viděli dědu Edu(viz.teréňák). A právě proto (kvůli teréňáku) jsem tenhle článek nazvali návratem do minulých lovišť. :D Večer jsme byli plavat ve slaným bazénu a ve vířivce. :)
V úterý jsme se dopoledne váleli, já si hlavně četla, dojeli jsme si na oběd a k večeru jsme měli zase objednanou vířivku a bazén a potom jsem byla na hydromasáži. To pro mě bylo úplně něco novýho, ale bylo to příjemný. :)
Dneska jsme se po poledni vrátili domů a poté jsem vyrazila do města(lépe řečeno do čajoven). :)

Musím říct, že to byla taková příjmená dovča ve čtvrtině školního roku. :) Akorát je blbý, že jsem si odtud dovezla pěknou rýmu, kašel a celkově nachlazení vůbec. Ještě mám taky někde napsáno pár hlášek, který mě mírně dostali během našeho pobytu kousek od Mor.Krasu. :) Zjistila jsem, že v pátek češtinu teda mít asi nebudem, tak nakonec na tu knížku od Viewegha budu mít víc času, naštěstí pro mě(abyste pochopili-měli jsme mít něco jako referát nebo recenzi). Ale mám tu menší problém. Měla jsem v plánu v pátek jít na Supporty a hlavně na Clou, ale všichni kdo původně měli jít nakonec odřekli. Ani Eliška (moje stříně) nepřijede. :( Tak teď nevím, jestli mám jít s M. nebo radši vůbec. Prostě se ještě musím nějak rozhodnout. A taky nevím, jak bude teda pokračovat to s tou křídovou akcí...sem ťunťa, já vím. :) Se ještě prostě uvidí. :) Už to balím, mějte se a pá. :)


Já jsem ho měla včera doma... :D

26. října 2008 v 22:00 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...ahoj, po delší době zase zdravím. Od středy jsem se Vám neozvala a aktulity o sobě jsem vlastně psala naposledn asi toho 18.10., jak jsem před chvílí koukala do starších článků. Od tý doby už je to vlastně 8 dní, takže si pořádně nepamatuju všechny hlášky a v podstatě ani ne všechno, co jsem dělala apd., tak napíšu, co mě zrovna napadne.

V sobotu (18.10) jsem byla s rodičema v divadle na premiéře hry Valčík tučnáků a dostala jsem od jejího francouzskýho autora autogram. :)
V neděli (19.10) u nás odpo byly Markét a Anča a k večeru jsme s Peťou šly do kavárny a následně do kina na Máj. Tam jsme se potkaly se Šárkou a Luckou.
V pondělí jsem nedělala asi nic zvláštního nebo si na nic nevzpomínám. Akorát jsme asi nejspíš přišly s Luckou na takovou slovní hříčku s nanukama Míšou (tvarohovej) a Kubou (krémovej). :D
V úterý jsme psali z bižule a hned potom jsme jako pětičlenná parta vyrazili za Kájou do nemocnice. Samozřejmě jsme za ní šli vždycky po dvouch maximálně. :D První pozdní příchod do hudebky. :D
Ve středu nám odpadla občanka a tak jsem jela domů, odkud jsem sama šla pěcha zase za Kájou. Pak po mě přišli Jane s Nikí. Pozdní příchod do hudebky číslo dvě. Večer jsme si byly s Kiki zase smočit látku. :)
Ve čtvrtek jsme psali z angliny. Opět sem byla v nemocnici, tentokrát s Kikí a následoval pozdní přícho do hudebky číslo tři, kde jsem následně zjistila, že vlastně hudebky vůbec není. Takže jsem prolezla několik obchodu na městě a po nějaký době courání jsem vyrazila do cvičení.
V pátek jsme psali ze zemáku, snažila jsem se na to zase jednou učit, tak doufám, že to dopadne dobře. Taky jsem udělala něco, co bych sama do sebe nikdy neřekla. Akce století - nazvu jí jako JÁ vs. křída. :D Jsem zvědavá, jestli to budemít nějaký následky, ale poté, co říkala Kiki možná i jo. :D Větší část odpoledne jsem strávila s lidma od nás ze třídy v našem nově otevřeným City parku. No čekala jsem od toho asi něco víc no. :) Ale zase jsem tam potkala snad skoro všechny lidi z Jihlavy okolo mýho věku, který znám. Koupila jsem si tam pár věcí a hlavně jsem zavítali do KFC. Je to luxus mít ho skoro doma. :D
Včera jsme byli se Sokolem v Třebíči na župní akademii a taky na odhalení sochy plk.Švece. Když to spočítám dohromady, tak jsem tam mrzla celkem asi něco přes 3 hodiny. Doufám, že to bylo naposled, co jsme cvičili Bossa Novu, už mě to neba. :D
Naši mě už odtud vyhání a navíc už jsem i docela unavená po asi 40 bazénech, takže se s Váma rozloučím. Páá a zase mě tu v nejbližší době čekejte. :)

...krása. :)

Francie - Paříž...3.-7.10.2008

22. října 2008 v 22:17 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
"Půjčíte mi svůj nůž?" O rok později: "Co dělá pan Valenta?" "Ten před rokem zemřel!
"Nú pejón tutansámbl."
"Bože." (ovšem s Kamčiným přízvukem :D)
Louvre - My vrs. EXIT
Metro - Pont Marie
Nálety holubů
Indián a indiánka
Děvenka
"Slečna má mnoho přátel mezi chlapci." :D
"Dritte floor. Merci." Moje domluva německo-anglicko-francouzsky. :D
No, no, thanks. No! - neoblomní prodavači na ulici. :D
No menu, menu no! - prodavačka, která nerozumí ani NO.
Černí bratři v ulicích. :D
Oranžovej baťoh.
Orsay: "Hmm, ehm..." "That"s OK." :D
WC jako mezinárodní slovo. :D
"Hele, on prodává 5 eifelovek za 1 euro, to si koupíme a ušetříme." Kluci nejví happy. Za chvíli příjde za náma další chlápek a ten prodává 6 eifelovek za 1 euro→Kluci už happy nejsou. :D
"Stoupni si takle sem, já si tě zaberu odtud, ať na tebe necáká ta voda." :D
"Ať dou ti jihlavští burani do prd...!" :D - obdivný výraz paní ve frontě u pokladny před náma.
Rychlý sprinty po schodech.
Dlouhý, skoro nekonečný koukání z okna.
A co hlavně má svou historii je majonéza a všechno okolo ní. :D

Něco málo ze slovíček, vět a prostě obecně hlášek, který patří k těm dnům stráveným ve Francii a na který budu ještě dlouho ráda vzpomínat. :)

Od nás od gymplu jsme vyjížděli v pátek ve 3 odpoledne. Cesta trvala něco asi přes 15-16 hodin, v buse jsme spali, já jsem vystřídala několik různých poloh a míst a když jsem se rozhodla, že si lehnu do uličky, tak bylo pozdě. Bylo plno. :D Takže jsem zakotvila pod naším sedadlem, tam, kde obvykle lidi mívaj nohy. Svoje nohy jsem si dala zase na něčí nohy, ale to mě vůbec neštvalo. :D Nic moc pohodlnýho, ale přežila jsem to. Do Francie a konkrétně do Pařížer jsme dorazili po ránu. Projížděli jsme koelm Vítěznýho oblouku, jeli jsme se ubytovat a vyrazili jsme směrem k Eifelovce. Sice jsme si museli počkat, ale po trojjazyčným kupování lístku jsme se nahoru nakonec dostali relativně rychle. Kolem Invalidovny jsme došli k Museu Orsay. :) Večer jsme se byli mrknout na Sacre Cour a následně na Montmartr, kde bylo děsivý množství černochl a vzhledem k tomu, co nám předtím jeden učitel řekl jsem měla i strach. :D Pak jsme se ještě pěšky přesunuli k Moulin Rouge, ale řeknu Vám, tam pokud je nějakej jinej obchod než sex shop, tak jsem si ho snad ani nevšimla. :D Druhej den jsme po snídani vyrazili do Louvru, kde jsme strávili 4 únavný hoďky a hromadu toho shlédli, včetně Mony Lisy. :) Jako další jsme naší návštěvou poctili La Défense a odkud mám takovej oooobr list. Dál jsme byli v Notre Damu a řeknu Vám, ty varhany tam fakt zní - zrovna je ladili na nějakej koncert. Toto bylo jedno z osudových míst, odtud jsme se za 4 hodiny měli dostat sami k hotelu. Našli jsme si takovou kavárnu objednali jsme si 4 čokolády a vyrazili na cestu a po nějaký době jsme u hotelu fakt byli. :D Třetí den v Paříží jsme vyrazili do nějakýho pařížskýho parku, ani pořádně nevím, co byl zač. Potom Pompidou, kde jsem se dokonce vyfotila s Picassovým obrazem. :D Po rozchodu jsme prolezli pár obchodů, zakotvili v KFC a zase vyrazili k hotelu. Cestou jsme potkali Oranžovej baťoh, a vzhůru do nákupního centra na Place D'Italie. Cestou domů jsme se ještě stavovali v Remeši a dívali jsme se na místní katedrálu. Toť asi vše, je to takovej "stručnej" popis toho, kde jsme byli, ale víc myslím nemá cenu rozepisovat, kdo měl zájem, byla jsem schopná mu dlouho vyprávět, kdo ne, neví. :D Konečně jsme po dlouhý době byla schopná to nějakým způsobem sepsat a časem třeba i přidám fotky. Pro teď se loučím a věřte, že se těším, až třeba zase někdy pojedu do Francie. :)

Btw.: Neberte mi prosím za zlý, že se v tom pořád vyžívám, to jsem prostě já. :)


Kdybych měla napsat celej dlouhej článek...

20. října 2008 v 22:10 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...zajisté by to byla moje smrt. Protože to, co mi ten server dělá fakt není možný a dokonce pro zatím funkční nervy je tohle rozčilování předčasný úmrtí. Achjo, už mi zase mírně hrabe. :D A to jsem toho dneska chtěla tolik napsat. Už i tak jsem si říkala, že teď je pozdě psát o tý Francii a navíc by mi to možná ani nešlo zveřejnit. Prostě grrr. Těším se až budu moct zase, až to bude fungovat, napsat dlouhej článek, kterej polovina lidí nebude ochotná číst. No jo, já jsem na ty dlouhý občas odborník, ale někdy to jinak prostě nejde, kdo nevyzkoušel, nepochopí. :D Ozvu se, až to zase bude fungovat trochu normálně a bud psát, psáát a psááát. :) Tak zatím good bye. :)

Rozhodla sem se...

18. října 2008 v 0:07 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
..."slíbila" sem si to, takže musím jen doufat, že vyplním to, co chcu. Už dlouho sem nebyla k ničemu tak moc odhodlaná. Jestli to postupně klapne, budu ráda, když ne→smůla, ale zkusit se má všechno, ne? (Co konkrétního to je, si nechám pro sebe, to zatím musí zůstat skryto. :))

Když jsme dneska odcházely z jídelny, měla jsem dojem, že se celý odpoledne ukoušu nudou. Ještě štěstí, že katastrofa jménem nuda byla zažehnána čajkou. Atmosféra u tzv. "Nic než pravda přímo do očí" je značně intelektuálská, ale možná i díky ní jsem začla uvažovat o některejch věcech z trochu jinýho pohledu. Třeba mi to dá něco do života, hm?
Balím to tu, tak dobrou.
(Btw.: Nechápu, jak se můžou dva lidi potkat 3x úplně čirou náhodou za jednu přestávku a pokaždý do sebe málem vrazit. Že by snad osud? Ale proč? Toť otázka, která nemá odpověď.)

Neřešit zbytečnosti...

16. října 2008 v 22:26 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...a jít dál životem, ale je to řešení? ..nejspíš asi jo. :) Nebo se o to aspoň pokouším, ikdyž jak už jsem psala, prostě někdy zbytečnost pro někoho může znamenat hodně. :) Předchozí článek opravdu splnil účel, nikdo z něj nic nevyčetl a já se trochu uklidnila. Teď jsem se Vám mezi řadou:
fechten - ficht, focht, gefochten
sometimes, souvenir, spend...
Právě se totiž snažím učit něminu a anglinu, ale už mě to neba.
Asi zase přejdu k tomu svýmu slavnýmu shrnutí, který stejně většina lidí nečte. :D Ale tentokrát toho tolik nebude, páč se mi nechce moc vzpomínat, tak napíšu, co mě k tomu zrovna napadne.

V neděli jsem tuším byla na tupení . Jo už si vzpomínám, moje odřený nohy z bruslí, kvůli tomu, že jsem si jako největší inteligent vzala nízký ponožky, na sebe upozorňujou rády. Padlo pár hlášek, já spadla dvakrát na led a Peťa mě v tom samotnou taky nenechala. :D
V pondělí jsem se elegantně vyvlíkla z údajnýho zkoušení z dějáku kvůli rovnátkům a oni stejnak nakonec celou hodinu prokecali. Prostě mám smůlu no. :D
V úterý jsem jako největší blbec udělala úplně zbytečnou chybu ve fyzice, kdo by to byl řekl, já se nechám vždycky nachytat na tom nejlehčím. :D S Luciš jsme po škole prošli pár obchodů a protože jsem toho neměla málo, tak jsem s tátou strávila snad celý věky v chrámu konzumu jménem Kaufland.
Ve středu jsem stávala na přípravu na chem. olympiádu na 7, abych poslouchala výklad paní profesorky, kterej mi nesedne tak dobře, jako výklad naší chemikářky. A protože jsem měla chemie málo, 3. a 4. hoďku jsem zase měla laborky z chemie, kde se mi podařilo vylít nějakej roztok, ani pořádně nevím jakej. Myslím, že byl olovnatý. :D Večer po hudebce jsme byli s Kikí tzv. smočit látku, koupila jsem si pernamentku, tak zase asi začnu chodit plavat častěj.
Dneska jsem měla mírně dost, když jsme s holkama v HV měly referát z Rockový hudby a potom jsme chtěli pustit Morčata na útěku a naše učitelka se od tý doby začla tvářit, že nás bude nesnášet do tý doby, než z gymplu vypadnem. :D Říkala jsem si, že to není vhodný, ale vzala to hůř než jsem čekala. Poo jsme s holkama ze třídy vyrazili na námko, kde jsem postupně potkávali hodně lidí ze třídy a různě se scházeli a trousili apod. :D Na námku jsme měli nějakou předvolební kampaň ODS a tak jsme si počkali na balónky. A já měla dva a až do večerní půl 8 jsem s nima přivázanejma na batohu, jak největší ichtyl chodila po námku, jezdila trolejem apod. V hudebce jsem s dvouma sekundánkama poté, co pustili svůj balónek napuštěnej He nebo-li heliem, jsme se ty balónky(byli dva) snažily dostat dolů prvně skákáním, poté trefováním vestou nebo mikinou. :D Vůbec po nás nikdo nekoukal jako po debilech a vůbec si o nás nemysleli, že nejsme normální. :D Ale to je umění prezentovat se na veřejnosti. Teď večer jsme si pěkně poležela po dlouhýdobě ve vaně a to na mě mělo fakt takový krásně relaxační účinky. :D Ale nechci myslet na zejtřejší den, na ájinu, na něminu, na fyziku a češtinu (co když jsme měli udělat něco, co nemám?...tak to bude blbý no :D). Projedu ještě pár blogů a balím to tady, takže páčko :)
...v životě by mě nenapadlo, že když na DA zadám Jihlavam najde mi to fotku jihlavský čajky a ještě k tomu hezkou :D to bude osud (no jo, já vím, že ne) :)

Naivita, žárlivost nebo jenom nevyrovnanost...?

13. října 2008 v 22:39 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...sama pořádně nevím, jak bych ty pocity popsala. Asi každej, komu bych se s tímhle svěřila by asi nepochopil, co přesně myslím, o co mi jde, jak to cítím apod. Možná proto to tady píšu mezi řádky, aby nikdo nepochopil, co mám na mysli.

Občas přemýšlím fakt jak malý dítě.
Přitom sama vím, jak chodí život a lidi okolo.
O co mi sakra jenom jde?
Kolik věcí je, který bych chtěla.
Není to nic hmotnýho, jak by možná mohlo někoho napadnout.
Dokonce nejde ani o žádnýho kluka, jak by napadlo další lidi.
Ale někdy mám fakt dojem, že takle uvažovat to fakt není nic pro mě.
A není to o tom, že bych si nevěřila anebo se nějakým určitým způsobem podceňovala.
Musím si to v sobě pořádně urovnat.
Potom o tom můžu začít teprve nějak uvažovat.
Ale jsem si jistá, že mi to bude pořád připadat neřešitelný.
Mám na to vliv i já sama, tak uvidíme, jak to ovlivním vedle vlivu ostatních.
Nemám právo nikoho obviňovat, nikdo za to nemůže.

*STOP* Končím s tímhle rozepisováním, něco málo se ve mě asi uvolnilo, ale stejně nic extra. Neděste o nic životně důležitýho nejde, ikdyž se mi občas zdá, že jo. Třeba až se vyspím, tak se mi to bude při východu slunce zdát daleko přijatelenější. Takže vzhůru do postele a dobrou. Doufám, že příště se vrátím s o něco víc optimistickou náladou.

eiffel.jpg paris image by co-brah

I zdi mají uši...jaký izdi?

11. října 2008 v 22:57 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...to nemělo být vtipný, to se zase projevila moje blbost, nebo možná spíš hluchost v akci. :D Vezmu to tak nějak popořadě, co jsem dělala v týdnu.

V úterý jsme přijeli z tý Paříže někdy před polednem a až do večera jsem se doma flákala a odpočívala.
Ve středu nastal jen částečnej návrat do reality. Při labrokách z fyziky nás něco jako zkoušel, jinak nic hroznýho. Odpoledne jsem ještě do hudebky nešla, protože po týdnu nehraní to stejně nemělo cenu.
Ve čtvrtek jsem rovnou šla ráno na 7 a měli jsme až do půl 3 bez přestávky, takže ikdyž nebylo žádný zkoušení nebo písemky, tak to fakt nebyl žádnej odvaz. Původně nás měa z angliny zkoušet, ale protože Sára měla svátek a my jsme ukecávali (tohle máme asi v krvi :D), přesunula to až na pátek. Odpo jsem byla v hudebce a ve cvičení, nevím, co víc :)
V pátek jsme psali z něminy a zkoušela z angliny. Poo jsme se akčně zakecala na náměstí s holkama a asi po půl hodině jsem konečně dorazila do čajky(za Áňou, Terkou a Terčinou kámoškou). Pak jsme byli ještě v pizzérce, kde jsme obvňovali ty Italy z kde čeho. :D Třešničkou odpoledne je volba číslo 165 na jihůavským informačním panelu nebo-li veřejné záchody. Tak velkej výtlem z takový blbosti jsem už hodně dluoho neměla. :D Po chvilce trajdání po městě (busáku, náměstí) jsem vyrazila domů, kde jsem byla asi tak hoďku a odkud jsem vyrazila k Jamie, kde jsem i spala. :) To bylo zas něco, ty fotky, rituál apod. :D Na ty umatlaný ruce od barvy a na to jak Helča lezla na ten parapetík ještě dlouho nezapomenu. :D Po třetí jsem dorazila domů a od tý doby jsem si dopsala sešity, něco málo jsem si opakovala, hrála jsem na flétnu, upravovala na blogu a četla si. Nezdá se to, ale je to unavující. Před koncem Vám musím oznámit, že dneska jsem se snažila sepsat co nejvíc hlášek z Francie a taky na základě nich popíšu celou Francii. Sice ty hlášky pochopí většinou jen ti, kteří tam byli, ale "vo tom to je"! :D Takže teď už dobrou:) (a sorry za dlouhý, únavný články o ničem :D)



Oasis - Whatever...

8. října 2008 v 21:26 | Mandie...Kikííís... |  ...co ráda poslouchám
...tuhle písničku si teď vůůůbec nepouštím. :D Se mi zase jednou něco vrylo pod kůži. :) Možná to je taky tím, že jí pouštěli cestou z Francie kluci vzadu v buse. :D Ikdyž jsme se vrátili v úterý před polednem (spíš někdy kolem půl 11), furt mi to přijde jako před chvílí, ale na druhou stranu zase před 100 lety. Těch fotek, co sem vyfotila - mám jich asi 650+ještě když se přidají fotky, co fotili další, tak si budu na prohlížení vždycky muset najít půl dne. :D Ráda Vám popíšu, co všechno se tam dělo a nedělo a přidám k tomu něoc málo z tý hory fotek, ale asi až zítra. Zejtra ráno vstávám na 7 a tak bych ráda už zapadla do postele. Tak zatím a zítra se ozvu.. :)

...jak se Whatever od Oasis líbí Vám? :D


Wait forever...

4. října 2008 v 15:26 | Mandie...Kikííís...
Nikdy nečekej na zítřek, když máš někomu říci, že ho máš rád.
Nemá to cenu. Zítřek není.
Protože každý den se probudím a je dnes!


Myslím, že tenhle citát a ten obrázek mají ve významu něco společnýho. Myslím si, že je hodně lidí, kteří někdy takovej pocit zažili. Abyste si nemysleli, že v poslední době nějak depkařím nebo tak něco, to fakt, tenhle citát jsem našla mezi rozepsanýma článkama a s mým momentálním stavem to nemá nic spolenčýho(ikdyž pár lidí k tomu něco napadne, tím jsem si jistá). ;) Protože inspirace kulhá a vlastních názorů nikdy není málo, chci se Vás zeptat: Jak tenhle citát chápete? Myslíte si, že se týká hodně lidí a je na něm hodně pravdy? Nenutím Vás do psaní, ale když do těch komentářů napíštee, uděláte mi radost. :)

(Momentálně drandím po Francii, ale až přijedu, ráda si to přečtu. :))

Paříž volá...

2. října 2008 v 22:02 | Mandie...Kikííís... |  ...moje kecy
...zejtra touhle dobou už budem dávno na cestě autobusem do Francie, šíleně umírat nudou a nemít co dělat. Strašně "optimisticky" vidím i to, že bych měla spát v buse, protože pro tuhle činnost jsem stvořená fakt nebyla a moc mi nesedne. Ale jinak se neskutečně moc, moc, moc těším. :) (Na začátku jsem napsala budeme - já, Kamča, El a Kikina, plus další lidi z vyššího gymplu, jo je to tak my, jako kvartánky jedem nejmladší a úplně nejmaldší jsem já. :D) Říkala jsem si, že bych mohla něco přednastavit, ale tak nevěděla jsem co, takže pokud se ještě do nějkaýho rozumnýho času nedokopu k tomu něco vymyslet, tak to zapíchnu a jdu spát. Vracet se budem někdy v úterý. Mám v plánu hodně fotit, tak doufám, že mi třeba v polovině neklekne foťák nebo něco šťastnýho na podobnej styl. Musím si tu Francii zvěčnit, ikdyž naživo je všechno hezčí. :)

Přichází na řadu něco jako shrnutí toho, co se dělo. Na rovinu Vám řeknu, že nic moc extra zajímavýho. V úterý všechno v normálních kolejích, akorát odpo jsme s Elčou byli v jedný trafice, kde maj strašně moc těch DVD, který vycházej od těch různejch novin a tak. Stěnu s policema, kde je těch DVD fakt hodně, jsme si prostě jen tak prohlíželi a právě ve chvíli, kdy jsem držela v ruce Včelku Máju a Elča držela Rákosníčka za náma přišel chlap, kterej tam prodává, že ta stěna je až od 18 let a že by nerad měl problémy, takže pokud nehledáme něco konkrétního, tak se na to fakt dívat nemůžem. Jako nechápu, jestli mezi tím je porno nebo proč, ale pokud jo, má si to protřídit. Přišel o tržby, mládenec. Jeho chyba. :-P Ve středu jsem po hudebce byla ještě s Kiki plavat. Ten rozhovor vyslechnutej na zastávce "těch z Pejra", kteří maj nad vším přehled mě místama dostával. :D Já vím, měla bych se stydět, že tam nechodím. :D Dneska taky všechno v normálu, po škole sem skočila za El do knihovny a poté zakotvila v hudebce. Tam jsem si docela dobře pokecala s jednou holčinou ze sekundy, tak třeba příště opět. :D Jdu si ještě zkontrolovat posledních pár věcí a asi půjdu brzo spát(na mě je 10 hodin hodně brzo :D), protože jak už jsem psala já a spánek v buse nejdem dohromady. Takže pá a přežijte to tady bez úhony. Brzy jsem z Francie zpátky. :)

...to vypadá fakt rozkošně :)